Listopad 2008

Ashley Tisdale

28. listopadu 2008 v 14:40 | Limetka |  Ashley Tisdale

Dále:






klikni na c.článek↓

Životopis:


High school musical

28. listopadu 2008 v 14:38 | Limetka |  Vanessa Hudgens-Jiné

High school musical:Hlavní postavy tvoří Troy Bolton, který je kapitánem basketbalového mužstva Wild cats - "Tygři", a jeho hlavním zájmem je jen basketbalový tým. Zatímco Gabriela Montézová, velmi chytrá na všechny předměty školy, se nyní přistěhovala a nastoupila do nové školy. Troy s Gabrielou se potkají o zimních prázdninách a hned si spolu odzpívají první společný duet. Od té doby, co se potkají i ve škole, mají k sobě zvláštní vztah. Troy se ale bojí říct svým kamarádům, že umí zpívat a tak to drží v tajnosti. Dokud si ale jejich největší nepřátelé Sharpay a Ryan Evans, kteří v divadle září už od malička, nevšimnou jejich zájmu na školním muzikálu. Při zkouškách na hlavní roli, jsou tito dva jasní vítězové, dokud nezpívá Troy a Gabriela, a tak se uskuteční druhé kolo. Ale basketbalový tým a tým "chytrých" to jen tak nechtějí nechat, a tak na udělají past, do které se Troy chytne a Gabriela slyší Troye, jak říká, že už mu na ní nezáleží. Troy však neví, že to Gabriela slyšela a tak je překvapen, když se mu vyhýbá a odmítá jít na druhé kolo. Oba dva jsou smutní, a tak se nejlepší kamarád Troye, Chad s kamarádkou Gabriely, Taylor, rozhodnou udělat něco s tím, aby se tak netrápily a dali se zase dohromady. Troy souhlasí, ale Gabriela se nedá tak lehce "ukecat". Troy se staví u Gabriely doma, ale ta se zapře, že si píše úkoly, ale Troy se nenechá jen tak odpálkovat a tak jí začne volat. Gabriela si rožne v pokoji a Troy vyleze do jejího balkónu, kde ji zazpívá kousek písničky, u které se poznaly. Od toho dne spolu začnou trénovat na druhé kolo. Ale bohužel je uslyší Sharpay a Ryan, a vědí, že pokud by se druhé kolo přesunulo na další den, ani jeden z nich by to nestihl, protože Gabriela má desetiboj, a Troy zápas v basketbalu. Snaží se proto přemluvit paní profesorku, aby druhé kolo přesunula, což se jim nakonec povede. Tygři a Gabriela s Taylor však neztrácejí hlavu a podaří se jim udělat zkrat v tělocvičně a zároveň ukončit desetiboj, a tak můžou zpívat. Všem se jejich píseň líbí, a tak dostanou role. Konec se odehrává na hřišti, kdy Tygři vyhrají zápas a vše končí písní, o tom že sny se mohou vyplnit.

Harry Potter a kámen mudrců

28. listopadu 2008 v 14:33 | Limetka |  Harry Potter

Příběh brýlatého chlapce s nachovou jizvou na čele, připomínající blesk, se odvíjí ve světě kouzel a fantazie. Začíná v den, kdy ještě docela malý Harry Potter, zůstal na světě sám. Jeho maminka Lily Potterová byla ta nejlepší čarodějka a jeho táta James Potter zase ten nejlepší čaroděj, které všichni znali.Před večer svátku všech svatých se stala ona tragická událost, která nemá ve světě kouzel obdoby. Co se ten večer opravdu stalo? To nikdo nikdy nezjistil. Zlý a ničemný černokněžník jménem Voldemort toužil vládnout celému světu kouzel a nic ho nedokázalo zastrašit nebo dokonce i zastavit. Chladný Voldemort postupoval dál kupředu a nezajímalo ho, že za sebou zanechává mrtvoly. Jeho oběťmi se stali i James a Lily Potterovi. Harrymu byl v té době jeden rok. Ležel ve své postýlce, když Voldemort zničil jeho rodiče a domov. Záhadou zůstává, proč se Voldemortovi nepodařilo zasáhnout i chlapce.
Použil na něj zaklínadlo,při kterém je téměř nemožné, zůstat naživu, ale malému Harrymu se to podařilo. Dokázal kouzlo zlomit a stal se slavným a obdivovaným. Oné osudné noci došlo ještě k další záhadě k Voldemortově zmizení. Po jeho nevydařeném pokusu zabít i Harryho ztratil sílu a zmizel. Nikdo ho už nikdy nespatřil.
A tak se chlapec s nachovou jizvou na čele dostal ke svým jediným příbuzným ke strýci Vernonovi a tetě Petunii. Ti ho přijali s nevítaným úsměvem na rtech a ze života mu dělali peklo.
V den chlapcových jedenáctých narozenin nastala v jeho životě velká změna.

Harry je přijat na školu v Bradavicích, aby zde pokračoval ve stopách svých rodičů. Do školy nastoupil 31. července a ve Velké síni bradavického hradu se konala slavnost na počest zahájení školního roku.
Harryho přiřadili do nebelvírské koleje, kde se seznámil se svými budoucími nejlepšími kamarády Hermionou a Ronem.


Sotva se Harry stačil v Bradavicích rozhlédnout, nalezl se svými přáteli podivnou stopu. Někdo vykradl bradavický trezor a snažil se dostat za tajemné dveře, kde tříhlavá obluda hlídala kámen mudrců, ale Harry, Ron a Hermiona ještě zatím netušili, co se za těmi dveřmi ve skutečnosti skrývá. Bylo vidět, že v jejich žilách koluje pravá kouzelnická krev.
Pustili se do nebezpečného pátrání a zjistili, že za zamčenými dveřmi je ukryt kámen mudrců.
Někdo se ho snažil získat, kdo to zůstávalo pro tři kamarády velkou neznámou. Během pátrací doby po pachateli se Harryho vášní stala kouzelnická hra famfrpál. Naučil se skvěle létat a nebelvírské družstvo ho přijalo jako chytače. Chlapcovou zásluhou vyhrávali jeden zápas za druhým.

Čas plynul a tři přátelé už měli jasno. Jen netušili, že se mýlí.
Všechny důkazy ukazovaly na profesora Snapea, a tak se všichni tři vydali pro Kámen mudrců.
V hlubokém podzemí Bradavic, kde se Kámen nacházel, ale nenalezli profesora Snapea, jak se domnívali, ale profesora Quirella, který měl dvě tváře - svoji a Voldemortovu, kterého udržovala na živu jen krev z jednorožce.Quirell chtěl Kámen mudrců získat pro svého pána Voldemorta, aby mu dal vlastní tělo... Ale statečný Harry dokázal zabránit profasuru Quirellovi, aby Kámen ukradl a tak ochránil kouzelnický svět před zlým lordem Voldemortem...

Rybička

28. listopadu 2008 v 14:31 | Limetka |  Zvířata

Kusovka č.4 -Simpsnovi

28. listopadu 2008 v 14:28 | Limetka |  Kusovky

Optické klamy

28. listopadu 2008 v 14:25 | Limetka |  Kravinky




Jahody

28. listopadu 2008 v 14:22 | Limetka |  Příroda

Citrusy

28. listopadu 2008 v 14:22 | Limetka |  Příroda

Tulipány

28. listopadu 2008 v 14:21 | Limetka |  Příroda

šelmy

28. listopadu 2008 v 14:20 | Limetka |  Zvířata

Vlk obecný:
Největší psovitá šelma. Postavou i velikostí připomíná německého ovčáckého psa, má však širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Huňatý ocas (asi 50 % délky těla) nosí svěšený šikmo nebo kolmo k zemi (obr. 30). Ve zbarvení převládá podle sezóny rezavohnědý až šedočerný odstín, pouze spodní část těla a vnitřní strany končetin jsou nažloutlé až bělavé a vnější okraje ušních boltců černé. Pruh tmavší srsti se někdy táhne i středem hřbetu.
Rys ostrovid:
Statná kočkovitá šelma s vysokýma nohama a krátkým, jakoby uťatým ocasem. Místy až 3,5 cm dlouhá a v zimě hustá srst je rezavohnědá až šedožlutá s více či méně výraznými hnědočernými skvrnami. Středem hřbetu se táhne podélný tmavý pruh, rovněž kobec ocas je černý. Břicho bývá světlejší až bílé. Okraje ušních boltců lemují štětičky prodloužených chlupů a u některých jedinců se na lících srst protahuje v tzv. licousy.
Medvěd hnědý:
Naše největší šelma se zavalitým tělem, krátkým ocasem, malýma očima i ušima, silnýma nohama se širokými pětiprstými tlapami a hustou, místy 8-12 cm dlouhou srstí. Ve zbarvení bývá proměnlivý v různých odstínech hnědé po plavou, černohnědou i stříbřitě šedou. Mladí jedinci mají pod hrdlem bílé skvrny, které s přibývajícím věkem mizí (do dvou let). Samice mají 3 páry mléčných bradavek.
Lev pustinný: je savec čeledi kočkovitých (Felidae) a jedním ze čtyř druhů velkých koček rodu Panthera. Lev je po tygrovi druhou největší kočkovitou šelmou. Hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Samci váží od 150-250 kg a samice 120-150 kg. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let. Dřive se lvi nacházeli v celé Africe, Asii a dokonce i Evropě, dnes se vyskytují pouze v Africe a na pár místech v Indii. Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. U lvů se znatelně projevuje pohlavní dimorfismus.




Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich.

Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, v současnosti se uplatňuje také jako společník člověka. V některých oblastech Číny je konzumováno kočičí maso[1], ve třetím světě je kočka domácí rovněž kožešinovým zvířetem a výrobky z kočičí kožešiny se dostávaly i na evropský trh. V červnu 2007 byl však dovoz kočičí kůže a kožešiny zakázán[2].

Člověk rozšířil kočku domácí prakticky na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy), na mnoha místech zpětně zdivočela. V Austrálii a na dalších ostrovech a souostrovích je kočka domácí vedena jako jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů, který se velkou měrou podílí na likvidaci původní fauny.

Měkkýši

28. listopadu 2008 v 14:19 | Limetka |  Zvířata
Měkkýši:Tělo se dělí na hlavu, nohu a útrobní vak. Útrobní vak obsahuje orgány a je kryt kožním záhybem tzv. pláštěm, jehož pokožka vylučuje na povrch schránku z uhličitanu vápenatého. U plžů se schránka nazývá ulita a u mlžů lastura. U nahých plžů není útrobní vak a vnitřní orgány jsou uloženy v noze pod pláštěm. U některých zástupců je schránka redukovaná např. u sépií na sépiovou kost a u některých úplně chybí např. u chobotnic.
na obrázku :Hlemýžď zahradní

Dravci -další

28. listopadu 2008 v 14:19 | Limetka |  Zvířata
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je největší dravec vyskytujícící se v Česku a zároveň největší evropský orel, rozpětí křídel dosahuje až 2,5 m. Létá s nataženými ručními letkami křídel. Staří ptáci mají žlutý hákovitý zobák a krátký bílý kýlovitý ocas. Mladí jedinci mají tmavě zbarvený zobák i tmavší ocas. Neopeřené nohy jsou žluté. Samec a samice se navzájem liší pouze velikostí.
Káně lesní (Buteo buteo), dříve známé také pod názvem káně myšilov, je široce rozšířený dravec z čeledi jestřábovitých obývající Evropu, Asii a přezimující v Africe (podrobný výskyt lze dobře vidět na mapce níže).

Dravci

28. listopadu 2008 v 14:18 | Limetka |  Zvířata
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je malý zástupce řádu dravců. Rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 70-80 cm. Samec má světle šedou hlavu a ocas, červenavě hnědý hřbet a žlutohnědou hruď s černými kapkovitými skvrnami. Samice a mladí jedinci mají hřbet rezavě hnědý s příčnými černými skvrnami. Létá nad poli a mnohdy se při třepotavém letu zastaví na místě a pátrá po kořisti.
Sup bělohlavý :sup běloblavý se živí hlavně mršinami je to dravec,veliký pták

Obojživelníci

28. listopadu 2008 v 14:17 | Limetka |  Zvířata
Rosnička zelená (též rosnička evropská; Hyla arborea) je malá žába a jediný zástupce čeledi rosničkovitých (Hylidae) obývající Českou republiku. Mimo Česka obývá téměř celé území Evropy: Ukrajinu, Bělorusko, Balkán, Krétu, Itálii, Benelux, Slovensko, Polsko, větší část Německa, většinu Francie a Nizozemska, severozápadní část Pyrenejského poloostrova. Chybí na Britských ostrovech, na většině území Skandinávie a Dánska, Alp a malé části severnho Nizozemska a Německa.
K životu vyhledává vlhké listnaté lesy, kde vystupuje i do vyšších pater stromů. V Česku žije především v nížinách a vystupuje maximálně do 750 m. n. m.
Říká se že rosničky umí předpovídat počasí.
Mlok skvrnitý :(Salamandra salamandra) je středně velký obojživelník a nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých rozšířený v západní Asii, jihozápadní Africe a zvláště v jižní a střední části Evropy (přesný evropský areál rozšíření viz mapka níže)
čolek obecný

Plameňák růžový

28. listopadu 2008 v 14:16 | Limetka |  Zvířata
Plameňák růžový (Phoenicopterus roseus) je středně velký pták a zřejmě nejznámější zástupce své čeledi plameňákovití (Phoenicopteridae). Obývá území Afriky, jihozápadní Asie (včetně Turecka), jižní Asie (pobřežní regiony Indie) a jižní Evropy (včetně Španělska, Řecka, Kypru, Portugalska a Camargue ve Francii). Občas je plameňák oranžový považován za poddruh plameňáka karibského (Phoenicopterus ruber) a proto se u něj můžeme setkat i s názvem plameňák růžový starosvětský (Phoenicopterus ruber roseus).

Ptáci brodiví ,dlouhokřídlí ,vrbozubí a sovy

28. listopadu 2008 v 14:16 | Limetka |  Zvířata
Čáp bílý (Ciconia ciconia) je snad nejznámějším českým brodivým ptákem z čeledi čápovití (Ciconiidae), příbuzný volavkám (Ardeidae) a ibisům (Threskiornithidae). Vyskytuje se v Evropě, střední Asii a severozápadní Africe.
papuchalk bělobradý plochozobý (dlouhokřídlý)
Sýc rousný
Sýc rousný (Aegolius funereus), občas uváděn jako sýček rousný, je nevelká puštíkovitá sova vyskytující se v tajgách a horských lesích na území Severní Ameriky a východní až západní Eurasie. Je stálý, ačkoli často zalétává i do jižnějších oblastí, velice vzácně se objevuje i v České republice.

Labuť velká (Cygnus olor) je obecně známý pták z řádu vrubozobí rozšířený na velkém území Eurasie.má ošklivá mláďata = pohádka o ošklivém káčátku.

Hmyz

28. listopadu 2008 v 14:15 | Limetka |  Zvířata
Babočka paví oko (Inachis io, Linné 1758) je krásný denní motýl z čeledi babočkovitých. Je jedním z nejznámějších zástupců denních motýlů.

kukla babočky paví oko

Má výrazné modravé skvrny na hnědých (hnědočervených) křídlech, které způsobují nezaměnitelnost tohoto druhu. Velikost se pohybuje asi od 3 do 6 cm (liší se hlavně podle místa výskytu).

Vyskytuje se téměř po celý rok (je jedním z prvních jarních motýlů) v polohách od nížin až do hor v téměř celé Evropě (nebyla spatřena jenom na Krétě). Zimu přečkává na chráněných místech (dutiny stromů, sklepy, …)

Motýla je možné spatřit na květech, zralém ovoci i vytékající míze, často i na bodlácích a kopřivách. Právě na kopřivy klade většinou svá vajíčka. Housenka je černá, s bílými skvrnami, z kopřivy získává dostatek potravy a opouští ji až v době dospělosti (tj. jako imago). Prochází dokonalou přeměnou.
vosík francouzský
vážka motýlice lesklá

Hlodavci

28. listopadu 2008 v 14:14 | Limetka |  Zvířata
Veverka obecná (Sciurus vulgaris) je malý hlodavec z čeledi veverkovitých (Sciuridae) obývající široké území v rozmezí od západní Evropy až po východní Asii. V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem.
Králík divoký (též králík evropský, vědecky Oryctolagus cuniculus) je původně jihoevropský druh králíka. Ve své původní domovině je jeho populace decimována, naproti tomu však byl introdukován do řady nových zemích, v některých s vyloženě katastrofálními následky. V Austrálii je považován za jeden z nejhorších invazních druhů a snaha o kontrolu jeho populace odčerpává obrovské sumy ze státních rozpočtů. Existují vyšlechtěná plemena králíků chovaná v malochovech pro maso či jako domácí mazlíčci.
Myš lesní (také lesní myš, Mus sylvaticus) je drobná česká a zeleňská myška, blízká příbuzná morčete (oba dva jsou hlodavci (což není vůbec divné neboť dvě pětiny (čitatel i jmenovatel jsou prvočísla (a zároveň čísla, (co to?))) savčích druhů jsou hlodavci). Vyskytuje se v lesích, lesících a nevyhýbá se ani lesíčkům. Občas se může dostat i na palouček nebo lesní mýtinku. Její největší nepřítel je dravý orel brodský, který si zpestřuje dlouhé a středně dlouhé chvíle jejím lovem. Díky její vysoké inteligenci ji však obvykle neuloví, což se vyznačuje především jejím přežitím (takové komplexní řešení naruby) a jeho ztrapněním (větším než kdyby otáčel hrnečky pod lampou bla bla bla doleva místo doprava).

Letouni

28. listopadu 2008 v 14:13 | Limetka |  Zvířata
Netopýr dlouhouchý:

V hlavních rysech je naprosto shodný s netopýrem ušatým, odlišuje se zejména zašpičatělým čenichem a převládajícím šedým zbarvením - to platí jak o neosrstěné části hlavy (zdálky vypadá tmavě), tak i srsti po těle, v níž žlutavé tóny zcela chybějí. Také ušní víčka (tragy), které jsou uprostřed poměrně široké (přes 5,5 mm), jsou temně pigmentovaná. Palec měří méně než 6,4 mm, dráp je kratičký (pod 2 mm) a přerostlý při základu kůží, rovněž prsty na nohou jsou krátší a bez odstávajících hmatových chlupů. Penis je u dospělců temně šedý, na konci do stran rozšířený.

Hmyzožracvi

28. listopadu 2008 v 14:12 | Limetka |  Zvířata
Ježek západní (Erinaceus europaeus), známý též pod názvem ježek obecný, je středně velký západoevropský hmyzožravec, spolu s ježkem východním jediný zástupce čeledi ježkovitých (Erinaceidae), který se vyskytuje na téměř celém území České republiky, vyjma jihovýchodní Moravy. Obývá území od nížin až po 800 m n. m., výjimečně jej můžeme spatřit až 1100 m vysoko. Vyskytuje se na okrajích lesů, pasekách, v křovinách, v parcích a zahradách nebo ve městech.